13/2010

Verze pro tisk |

Lípou „profičel“ Belmondo, ostatní se díky rozkopaným silnicím spíše šinou. Po třech letech uživatelem městské hromadné dopravy. Koho navrhuji na Poděkování starostky? Roads křtí Witness.

Lípa nyní vypadá, jako když se přes ni přehnala válečná fronta. Rozkopaný je hlavní tah na Bor. To by ani tak nevadilo, silnice nový povrch potřebovala. Úplně ale nechápu, proč jsou stále vypnutá světla na křižovatce. Mimo špičku se projede vcelku bez problémů, ale kolem sedmé ráno a pak odpoledne jsou lidé z vedlejších silnic odkázáni na slušnost ostatních řidičů. Za celou dobu rekonstrukce se mi dvakrát poštěstilo projet díky přítomnosti příslušníka dopravní policie.
Už se nevyplácí jet ani sídlištěm Lada a Sever. Prakticky po celé Okružní ulici jsou vyfrézovány pásy. Když chytnete někoho, kdo je extrémně opatrný a nejraději by své auto přes díry přenášel, máte postaráno o půlhodinový program. Zrovna před chvílí jsem si říkal, jak by řidič přede mnou zvládl jízdu po silnicích v Litvě. Tam kromě hlavních tahů není na silnicích asfalt a na metr čtverečný je minimálně jeden výmol. I já tam zpočátku jezdil na dvojku, pak mi došlo, že prostě musím jet normálně, jinak nikam nedojedu. (Ještě bych měl dodat, že tam jezdí jen ve starých mercedesech a audinách a neřeší nějaký ten urvaný výfuk).
Fotografie šoféra, který si z nějaké té překážky hlavu nedělá, zaplavily v týdnu internet. Něco podobného jsem viděl naposledy ve filmech s Belmondem.

A u dopravy ještě chvíli zůstanu. V hydeparku i na fejsu je poslední dobou chválena českolipská městská doprava. V pátek jsem měl to štěstí a po třech letech jejích služeb využil.
Brzy ráno jsem se potřeboval dostat na vlakové nádraží. Autobus linky číslo 203 přijel o dvě minuty dříve, takže kdybych nebyl z těch, co musejí být všude s náskokem, nestíhal bych. Jinak vše v pohodě, jak píše většina cestujících. Teplo, čisto, řidič měl profesionální vystupování. Jen se musím přiznat, že jsem si odvykl na ty ranní obličeje lidí mířících na šestou do fachy.
Odpoledne jsem měl s cestováním větší "problémy". Přijel jsem vlakem v 15,35 a měl dvě minuty do odjezdu autobusu. Po pěti minutách čekání jsem si myslel, že mi ujel. Přijel ale až skoro v padesát. Zřejmě se zasekl v centru. O čistotě, ochotě řidiče platí totéž jako ráno. V obou autobusech bylo asi dvacet lidí a i ostatní linky jezdily poměrně vytížené. Dopravoval jsem se ale v dost exponovaném čase.

Jak už jsem předeslal minulý týden, byl jsem se studenty v Německu na projektu Lanterna Futuri. Nabízím aspoň dva film(-ečky). Jeden z procházky, který jsem použil v pátečním tipu na výlet, druhý ze samotné práce v dílnách (filmové, divadelní a hudební). 


V pátek jsem ještě stihl krajské kolo chemické olympiády v Liberci. Tomáš Novotný z našeho gymnázia obsadil druhé místo v kategorii D, když ještě po teoretické části s přehledem vedl. Nezadařilo se mu v laborce. I z této akce mám video.

Další událostí týdne je tradiční výzva starostky, abychom jí napsali návrhy na poděkování osobám, které se v minulých letech zasloužily o rozvoj České Lípy. I já budu tradiční a napíšu do deníku své návrhy (aby je rovněž tradičně nikdo nevzal v potaz).
Za kulturu nominuji Rudu Živec. Je to takový pošuk, občas rychleji mluví, než myslí, taky by neměl mít pocit, že mu stále někdo ubližuje, ale pro kulturu v Lípě udělal hodně. Je podepsán pod dvěma festivaly, díky nimž se o Lípě hovoří i hodně daleko za hranicemi Českolipska. Taky mu musím trochu lézt do zadku, když teď bude mecenášem i-novin.
Za práci s mládeží mě napadá řada mých kolegů a kolegyň z mého současného pracoviště, pracoviště minulého i jiných škol či třeba Libertinu a sportovních oddílů. Přemýšlel jsem nad mnoha jmény a nakonec vybral Pavla Kožániho. Je to můj bývalý student, který nakonec jako jeden z mála nešel na vysokou školu. Zatímco řada lidí o integraci romských spoluobčanů jen mluví, on se romským dětem skutečně věnuje – ve škole i v dětském domově. Přirozeně rozvíjí jejich muzikálnost. A navíc: nikde se tím neprezentuje, prostě to jen dělá.
Za sport nominuji Štěpána Motejzíka. V minulosti jsem preferoval atlety, o jejichž činnosti vím asi nejvíce. Když ale přemýšlím nad tím, který sport v Lípě udělal během posledních let největší krok vpřed, tak mě napadl právě florbal. Několik mladíků dokázalo pobláznit desítky a stovky kluků a holek, kteří teď postávají v Hervisu před zahnutými florbalkami a sní o tom, že to dotáhnout stejně daleko jako dva Štěpáni – Motejzík a Slaný.
Nenapadá mě nikdo v kategorii podnikatel, ani si nemohu vzpomenout na žádný hrdinský čin, za který se dostává cena mimořádná. Místo dalších jmen raději nabízím, aby se předávalo ocenění lidem, kteří se zasloužili o rozvoj občanské společnosti. To jsou lidé, kteří nám v Lípě chybějí. Osobně bych letos navrhl holky z občanského sdružení Za klidný Sever. Budu rád, když mě doplníte v diskusi či napíšete své návrhy rovnou na sekretariát starostky -  petrak@mucl.cz

Na pátek naedituji speciální tip věnovaný velikonočnímu programu v Lípě i okolí. Já svátky jara oslavím ve Francii, kde se chci s manželkou a několika přáteli toulat po hradech a vesničkách v Alsasku. Vy můžete například ve středu do divadla na vynikající provedení divadelní hry Ledňáček. Od čtvrtka běží v kině Vejdělkova komedie Ženy v pokušení, která vyprodává i multikina. V sobotu budou v Progresu The Roads křtít svou novou desku s názvem The Witness.

Jejich nový klip:

Nahoru